Syndrom polycystických ovarií

Syndrom polycystických ovarií (dále jen PCOS) poprvé popsali američtí gynekologové I. F. Stein a M. L. Leventhal v roce 1935. PCOS je nejčastější příčinou ženské neplodnosti způsobené chyběním ovulace (proces, kdy je zralé vajíčko uvolněno z vaječníku). 75 % žen s PCOS trpí touto  - tzv. anovulační - neplodností. V Evropě postihuje 6,5 – 8 % žen, v USA až 12 % žen fertilního věku.

Podstata PCOS

Podstatou poruchy je nerovnováha v produkci mužských a ženských pohlavních hormonů. Jak známo, jejich metabolismus úzce souvisí, neboť mužské pohlavní hormony jsou substrátem pro produkci ženských pohlavních hormonů.  Hlavní příčinou chybění ovulace je nadměrná stimulace vaječníků hypofyzárním (produkovaným hypofýzou – podvěskem mozkovým) luteinizačním hormonem (LH), který vede ke stimulaci buněk produkujících mužské pohlavní hormony. Výsledkem je pak nerovnováha mezi mužskými a ženskými pohlavními hormony.

Kromě zvýšené plazmatické hladiny mužských pohlavních hormonů (testosteron, androstendion, dehydroepiandrosteronsulfát) mají ženy s PCOS zvýšenou rezistenci k inzulinu (pro metabolismus glukózy je třeba vyšších hladin inzulínu), a tedy i zvýšenou hladinu inzulínu v krvi. Vetšina žen s PCOS trpí nadváhou. S tím souvisí i zvýšená hladina adiponectinu (hormon produkovaný tukovými buňkami). Ten je ale zvýšený u obézních i štíhlých žen trpících tímto syndromem.

Diagnóza PCOS

Pro stanovení diagnózy PCOS je třeba naplnění nejméně dvou ze tří typických znaků (Rotterdamská kritéria):

1. oligoovulace nebo anovulace (málo častá či úplně chybějící ovulace)
2. hyperandrogenismus klinický (příznaky nadměrného působení mužských pohlavních hormonů: ochlupení mužského typu, rozložení tuku mužského typu, zhrubnutí hlasu…) či laboratorní (zvýšené hladiny mužských pohlavních hormonů v krvi)
3. polycystické vaječníky - každý vaječník obsahuje 12 nebo víc drobných cyst měřících 2 - 9 mm v průměru, vaječníky jsou objemné, jejich povrch je hladký, neboť chybí známky proběhlých ovulací.

DALŠÍ ZDRAVOTNÍ RIZIKA PCOS

Kromě toho ženy s PCOS onemocní v průběhu života častěji cukrovkou a poruchami oběhového systému v důsledku aterosklerózy (kornatění tepen), mají vyšší riziko spánkové apnoe (porucha dýchání projevující se dočasnou zástavou dechu) a kožní poruchy acanthosis nigricans (typické pigmentace kůže). Ženy trpící PCOS jsou zatíženy vyšším rizikem onemocnění rakoviny děložního těla.

TĚHOTENSTVÍ U ŽEN S PCOS

Těhotenství žen s PCOS je rizikové. Častěji dochází k samovolným potratům (riziko je vyšší o 30 – 50 %).

Dále hrozí specifické poruchy v těhotenství:

1. vysoký krevní tlak v těhotenství
2. preeklampsie (vysoký krevní tlak a ztráty bílkovin močí)
3. těhotenská cukrovka
4. nutnost intenzivní péče o novorozence po porodu.

LÉČBA SYNDROMU POLYCYSTICKÝCH OVARIÍ

Léčba spočívá v ovlivnění metabolismu dietou a cvičením. Redukce tělesné hmotnosti u žen s nadváhou je nejdůležitějším léčebným opatřením. Z medikamentózní léčby je používán metformin - látka snižující rezistenci k inzulínu a jeho vysoké hladiny. Léčba metforminem zlepšuje funkci vaječníků a zvyšuje účinek dalších léků, které se používají k navození  OVULACE.

Ochlupení mužského typu je možné odstraňovat kosmetickými metodami depilace. Účinnou je též podávání hormonální antikoncepce, která jednak snižuje nežádoucí účinek mužských pohlavních hormonů a upravuje menstruační cyklus.

Selhává-li konzervativní léčba, je možné použít chirurgické metody. Sem patří dříve používaná klínovitá resekce vaječníků (vytětí části vaječníku) nebo v současnosti používaná metoda tzv. ovariálního drillingu (do vaječníku je laparoskopicky několikrát zavedena speciální jehla, která působí na tkáň vysokofrekvenčním proudem). Mechanismus příznivého účinku na průběh syndromu polycystických ovarií není znám.

Správná a včasná diagnóza syndromu polycystických ovarií umožní ženám adekvátní léčbu. Cílem je nejen úprava menstruačního cyklu, navození ovulace a realizace těhotenství, ale i kompenzace dalších závažných poruch zdraví, které onemocnění provázejí. Dlouhodobá prevence obezity i dalších projevů metabolického syndromu je nejvýznamnějším nástrojem omezujícím škody na zdraví žen s tímto onemocněním.